Vznik a licence

Zákon č. 36/1993 Sb., přijatý 22. prosince 1992, odebral Českému rozhlasu jednu vysílací síť a umožnil Radě dát soukromým provozovatelům dvě celoplošné sítě VKV. Podle představ Rady měla jedna licence připadnout rádiu zpravodajského formátu a druhá stanici lehčího, zábavného formátu (Univerzita Karlova – bakalářská práce o Rádiu Classic).

Do užšího výběru postoupilo sedm uchazečů: Kobra, R. G. Evropa 1 s projektem Frekvence 1, Rádio Mama, Kaskol s projektem Rádia Alfa, Rádio Kiss, Rádio Vox a Společnost pro rozvoj nezávislého rozhlasového vysílání s projektem Rádia Blaník. Zpravodajskou licenci získala společnost Kaskol s Rádiem Alfa, které mělo být soukromou alternativou Radiožurnálu (tamtéž). Licence platila od 24. 2. 1993 do 24. 2. 1999 (PSP ČR).

Provozovatel: Kaskol, spol. s r.o., kterou vlastnili Václav Kasík, Ivan Kolář, Thomas Karasek a Petr Elišák. Alfa sídlila ve 4. patře paláce YMCA na adrese Na Poříčí 12 v Praze 1 (Oviradio).

Vysílání začalo 13. září 1993 (Univerzita Karlova).

Program a osobnosti

Alfa začínala se zpravodajsko-publicistickým formátem „full service“ (Univerzita Karlova – Rádio Classic). Personálně i obsahem se ale velmi podobala veřejnoprávnímu rozhlasu, hlavně Radiožurnálu a stanici Praha, což se podle pamětníků neukázalo jako nejlepší nápad (Oviradio). Program se pak postupně zjednodušoval a ve dne ubývalo mluveného slova (tamtéž).

Vedení:

  1. Jan Vávra: první šéf, brzy odešel na vznikající televizi Nova.
  2. Ivan Hoffman: později dlouholetý politický komentátor Českého rozhlasu.
  3. Richard Medek: ředitel za éry Nové Alfy, také se zkušeností z ČRo. Dříve vedl Rádio Mikrofórum.
  4. Petr Dvořák: šéf v posledním období, později spojený s rádii Bonton, City, Blaník a Oldies.

Údaje o vedení jsou podle Oviradia.

Alfa měla síť krajských zpravodajů. Jedním z nich byl Jan Čada ze Zlína, který stejnou práci dělá na týchž frekvencích dodnes pro Rádio Impuls (tamtéž). Vzpomínky novinářů, kteří Alfu tvořili, zachycuje případová studie Univerzity Karlovy (dspace.cuni.cz).

Nová Alfa, spory a konec

Rádio Nová Alfa: Zhruba dva roky po startu dostala stanice nový zábavný formát Rádio Nová Alfa. Vznikl v úzké spolupráci s televizí Nova, která v Alfě viděla příležitost rozšířit své impérium a dosadila do čela Richarda Medka (Oviradio). Web Můj rozhlas uvádí název Nová Alfa už od 1. října 1993 (Můj rozhlas), což se s ostatními zdroji neshoduje. Část posluchačů dodnes vzpomíná, že Nová Alfa byla lepší než původní Alfa (Lupa.cz – diskuse).

Spory s RRTV: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání uložila společnosti Kaskol pokutu. Soud její rozhodnutí potvrdil rozsudkem z 22. 10. 1996 a Vrchní soud v Praze v roce 1997 řízení o dovolání zastavil (PSP ČR – zpráva RRTV). Pokuta byla podle pamětníků „tučná“ (Oviradio).

Návrat k Alfě: Od 1. dubna 1997 se stanice vrátila k původnímu názvu Rádio Alfa (Můj rozhlas). Částečně navázala na podobu svých začátků, ale s výrazně mladší hudbou. V posledním období se přestěhovala do levnějších prostor v Kovářské 15 v Libni (Oviradio).

Konec: RRTV 9. června 1998 licenci neprodloužila. Rádio Alfa ukončilo vysílání 24. února 1999 přesně o půlnoci, po necelých šesti letech (Můj rozhlas).

Kmitočty a nástupce

Alfa vysílala v celoplošné síti VKV, kterou zákon č. 36/1993 Sb. odebral Českému rozhlasu (Univerzita Karlova – Rádio Classic). Část sítě navazovala na vysílače bývalé stanice EM: při přerozdělení kmitočtů připadla 102,0 MHz Radiu Alfa a později Impulsu (Oviradio).

  1. Síť byla později rozšířena o vysílač Trutnov – Černá hora na 92,1 MHz (tamtéž).
  2. Od roku 1995 pražský vysílač vysílal RDS; ostatní vysílače ho neměly. PI kód byl shodný s dnešním Rádiem Impuls (tamtéž).

Úplný seznam kmitočtů Alfy se zatím nepodařilo doložit.

Rádio Impuls: Na kmitočtech Alfy začalo v roce 1999 vysílat Rádio Impuls (Wikipedia – Radio Impuls). Převzalo i sídlo v Kovářské ulici a část personálu a zpočátku dokonce vysílalo se stejnými jingly (Oviradio). Impuls vsadil na českou a slovenskou hudbu a stal se nejposlouchanějším rádiem v Česku (Mediashow).

Časová osa

DatumUdálost
22. 12. 1992Zákon č. 36/1993 Sb. uvolňuje dvě celoplošné sítě VKV pro soukromníky
24. 2. 1993Licence pro Kaskol s Rádiem Alfa (do 24. 2. 1999)
13. 9. 1993Start Rádia Alfa, prvního soukromého celoplošného rádia v ČR
kolem 1995Vzniká Rádio Nová Alfa ve spolupráci s TV Nova; na pražském vysílači startuje RDS
22. 10. 1996Soud potvrzuje pokutu RRTV pro Kaskol
1. 4. 1997Návrat k názvu Rádio Alfa
9. 6. 1998RRTV neprodlužuje licenci
24. 2. 1999Konec vysílání o půlnoci, na kmitočtech nastupuje Rádio Impuls

Co zatím nevíme

  1. Přesné datum přejmenování na Nová Alfa
  2. Úplný seznam kmitočtů a vysílačů
  3. Moderátoři a pořady jednotlivých období
  4. Důvod a výše pokuty RRTV

Zdroje

  1. Univerzita Karlova – Počátky komerčního rozhlasového vysílání v ČR: případová studie Rádia Alfa
  2. Univerzita Karlova – Rádio Classic: historie a současnost (bakalářská práce)
  3. Oviradio – První celoplošnou soukromou stanicí bylo Radio Alfa před třiceti lety
  4. Můj rozhlas – Rádio Alfa
  5. PSP ČR – přehled celoplošných licencí
  6. PSP ČR – zpráva RRTV (pokuta Kaskol)
  7. PSP ČR – provozovatelé celoplošného vysílání
  8. Wikipedia – Radio Impuls
  9. Mediashow – Frekvence 1 před 30 lety změnila rádio
  10. Lupa.cz – diskuse k Rádiu Impuls