Za necelý rok a půl si získala velkou oblibu. Do dějin se zapsala 20. listopadu 1989, kdy jako první stanice Čs. rozhlasu informovala o událostech ze 17. listopadu (Wikipedie – Československý rozhlas).

V době EM byl Čs. rozhlas ještě státní organizací. Veřejnoprávní instituce financovaná z poplatků se z něj stala až v roce 1991 (Radio Praha – historie ČRo).

Vznik a předchůdci

Mikrofórum bylo denním pořadem pro mládež už od poloviny 60. let; poprvé se vysílalo 12. 7. 1965 na stanici Československo I. Po srpnu 1968 bylo zastaveno a začátkem roku 1969 obnoveno v jiném duchu. V 70. letech běželo na Hvězdě jako sled krátkých vstupů proložených populární hudbou (RadioTV).

V 80. letech vysílalo Mikrofórum každý všední den odpoledne na stanici Praha. Od ledna 1987 k němu přibyla Noční linka Mikrofóra s dialogy o životě. Podle tehdejších výzkumů mělo Mikrofórum pravidelně 1,2 milionu posluchačů (tamtéž).

Redakce mládežnické publicistiky pod vedením Daniely Sedlářové patřila k nejodvážnějším v rozhlase. Pracovali v ní Ivan Jablonský, Ivan Rössler, Jan Franěk, Jitka Götzová a Josef Prouza. Po roce 1986 se stále častěji pouštěla do kritických pohledů na stav hospodářství (tamtéž).

Na Slovensku vznikal podobný program, Rádio Elán s pořadem Modrá vlna. Dne 4. září 1989 se obě redakce spojily do nového okruhu EM: pražská Hlavní redakce pro děti a mládež a bratislavská Hlavní redakce pro mládež a vzdělávání (tamtéž). Na založení se podílel šéfredaktor HRDM Bohumil Kolář (tamtéž).

Slovenský web RetroMánia uvádí jako datum vzniku 4. 9. 1988 (RetroMánia). Ostatní zdroje včetně Českého rozhlasu ale shodně uvádějí rok 1989.

Program a šíření

ÚdajHodnota
PásmoVKV II (západní norma CCIR), souběžně střední vlny
Vysílací čas8 hodin denně, 15:00–23:00
Podíl hudby65–70 %, hlavně menšinové žánry
Základ vysíláníživé vysílání, informace o politice, ekonomice a kultuře

Údaje v tabulce jsou podle RadioTV. Vysílání v normě CCIR bylo v tehdejším Československu ještě novinkou, většina VKV vysílačů tehdy pracovala v sovětské normě OIRT.

Stanice spojovala úspěšné pořady obou redakcí: Mikrofórum, Noční linku Mikrofóra, Rádio Elán a Modrou vlnu (tamtéž). K posluchačsky nejoblíbenějším patřily Větrník, Radioporta a meditace Patricie Tervinové (Český rozhlas – Svobodný rozhlas 1990–2003).

Současníci oceňovali hlavně práci s hudbou. Podle Ladislava Rotta z plzeňské Nové pravdy to nebyl anonymní hudební proud: s každou písní se pracovalo a málokterá zazněla bez ohlášení. Oblíbené byly i delší tematické bloky, od metalu přes nezávislou scénu, vážnou hudbu a folk až po country (tamtéž).

Kmitočty

EM nevysílala celý den sama. Své kmitočty sdílela s Interprogramem Radio Praha, propagandistickým hudebním programem zahraničního vysílání pro cizince, který na nich běžel v jiných hodinách (Oviradio – Interprogram Radio Praha 1972–1992).

České země, VKV II (CCIR), stav v září 1989 (tamtéž):

MHzVysílačVýkon (kW)
90,9Ústí nad Labem – Buková hora0,05
91,1České Budějovice – Kleť0,05
93,3Plzeň – Krkavec0,4
95,1Brno – Barvičova0,05
98,2Olomouc – Radíkov0,05
100,7Praha – Cukrák6
100,9Jeseník – Praděd0,4
101,4Ostrava – Hošťálkovice0,05
101,9Trutnov – Černá hora0,05
101,9Třinec – Javorový0,05
101,9Vsetín – Bečevná0,025
102,0Brno – Kojál0,05
102,3Gottwaldov (Zlín) – Tlustá hora0,05
102,7Hradec Králové – Hoděšovice0,05
103,9Liberec – Ještěd0,05

Výkony byly většinou velmi nízké, často jen 50 W. V tehdy skoro prázdném pásmu VKV II to ale stačilo (tamtéž). Jediným silnějším vysílačem byl pražský Cukrák. Kmitočet 101,9 MHz z Černé hory později převzala Vltava a od roku 2015 jej používá ČRo Plus (Wikipedie – Vysílač Černá hora).

Slovensko (POWER – Historie TV a FM vysílačů):

MHzVysílačVýkon (kW)Poznámka
96,6Bratislava – Kamzík30VKV II, stereo
100,3Košice – Dubník1VKV II, stereo
101,5Banská Bystrica – Suchá hora5VKV II, stereo
102,6Banská Štiavnica – Sitno0,08VKV II, stereo
67,16Košice – Dubník5VKV I (OIRT), od 4. 9. 1989; koncem roku 1989 vyměněn za 71,82 MHz, který vysílal do 31. 12. 1990

Košický vysílač 67,16 MHz byl vůbec posledním nově spuštěným vysílačem ve východní normě OIRT na Slovensku (tamtéž).

Konkrétní středovlnné kmitočty EM se zatím doložit nepodařilo.

Listopad 1989

Československý rozhlas informoval o zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989 jen převzatým oficiálním zpravodajstvím ČTK. Mlčel o brutalitě zákroku i o zraněných. Hlavním zdrojem necenzurovaných informací se tak staly BBC, Hlas Ameriky a Svobodná Evropa (Český rozhlas – Svobodný rozhlas 1990–2003).

Výjimkou byl okruh EM. V pondělí 20. listopadu 1989 odvysílal své pravidelné pořady Magazín Mikrofóra a Kontinenty. Zazněly v nich názory různých skupin mladých lidí a požadavky stávkujících studentů a herců. Reportéři Mikrofóra zachytili i atmosféru na vysokých školách (tamtéž).

Redaktoři Mikrofóra Daniela Sedlářová, Ivan Jablonský a Ivan Rössler byli prvními reportéry Čs. rozhlasu, kteří po listopadových událostech vědomě překročili direktivy vedení a otevřeně informovali o dění ve společnosti (RadioTV). Ivan Jablonský pak 11. prosince 1989 četl na všech okruzích Čs. rozhlasu prohlášení stávkového výboru na podporu stávkujících studentů (Český rozhlas – Svobodný rozhlas).

Zánik a nástupci

O zrušení EM se rozhodlo v létě 1990 a stanice skončila k 31. prosinci 1990. Důvody byly dva (Český rozhlas – Svobodný rozhlas 1990–2003):

  1. Vedení Čs. rozhlasu na Slovensku stanici už nechtělo a její vysílací síť chtělo použít pro jiné okruhy.
  2. Financování ze státního rozpočtu bylo nevyjasněné a rozhlasové poplatky nedostačovaly. Poplatek byl dvacet let stejný, 10 Kčs měsíčně.

Zánik vyvolal velký dopisový ohlas rozhořčených posluchačů a stížnosti v denním tisku. Šéfredaktor programového ústředí Českého rozhlasu Jiří Mejstřík v únoru 1991 v Týdeníku Rozhlas přiznal, že ho konec EM mrzí snad ještě víc než posluchače. Oblíbené pořady chtěl přesunout na jiné stanice, to ale sám označil za náplast (tamtéž). Ladislav Rott v Nové pravdě poznamenal, že pro mladé zbyl na rozhlasových vlnách jen podvečerní magazín Mikrofóra, 75 minut šestkrát týdně (tamtéž).

Část posluchačů si zánik EM spojovala se vznikem regionálního okruhu Regina 2. ledna 1991. Rozhlas ale vysvětloval, že Regina na vysílačích bývalé EM nevysílá (tamtéž).

Nástupci:

  1. Na Slovensku vznikla z EM stanice Elán (Wikipedie – Československý rozhlas).
  2. V Česku začalo 7. října 1991 vysílat Rádio Mikrofórum, které na tradici EM navázalo. Vysílalo na vysílačích VKV II stanice Praha čtyři hodiny denně: od pondělí do soboty 16–20 hodin, v neděli 15–19 hodin. Redakci vedl Richard Medek. Hlavními pořady byly Magazín Mikrofóra, Mikromix a hudebně specializované pořady Radioporta, Nezávislá scéna, Gung-Ho, Poste restante pop a Mikrofórum uvádí. Rádio Mikrofórum zaniklo 31. prosince 1992 po rozpadu Československa (RadioTV).

Časová osa

DatumUdálost
12. 7. 1965První vysílání Mikrofóra na stanici Československo I
leden 1987Vzniká Noční linka Mikrofóra
4. 9. 1989Začíná vysílat stanice EM
20. 11. 1989EM jako první stanice Čs. rozhlasu informuje o událostech ze 17. listopadu
léto 1990Rozhodnutí o zrušení EM
31. 12. 1990Konec vysílání EM
2. 1. 1991Začíná regionální okruh Regina
7. 10. 1991Začíná vysílat Rádio Mikrofórum
31. 12. 1992Zaniká Rádio Mikrofórum

Co zatím nevíme

  1. Středovlnné kmitočty EM
  2. Jména moderátorů kromě redaktorů Mikrofóra
  3. Znělka a slogan stanice
  4. Přesný rozpis, kdy na sdílených kmitočtech vysílala EM a kdy Interprogram

Další podrobnosti může obsahovat dobový tisk v digitální knihovně Českého rozhlasu (Kramerius).

Zdroje

  1. RadioTV – 80 let rozhlasu XIII.: Období stanic pro mladé posluchače (2003)
  2. Český rozhlas – Svobodný rozhlas 1990–2003 (Václav Moravec)
  3. Wikipedie – Československý rozhlas
  4. Radio Praha – Historie Českého rozhlasu
  5. RetroMánia – História VKV vysielania
  6. Masarykova univerzita – diplomová práce J. Paličkové