Předchůdci: od Prahy II k Československu

Kořeny Hvězdy sahají do května 1945. Tehdy Československý rozhlas spustil druhou stanici, původně nazvanou Praha II (Czech Radio – History).

Po reorganizaci v roce 1952 měl rozhlas celostátní stanici Československo, od roku 1954 pod názvem Praha II, vedle národních stanic Praha a Bratislava (Wikipedie – Československý rozhlas). Federální okruh se v 60. letech jmenoval Československo I, po srpnu 1968 jen Československo (Můj rozhlas – Hvězda).

Vznik v roce 1970

Hvězda zahájila vysílání v pondělí 31. srpna 1970, pravidelně pak od 1. ledna 1971. Vznik nové stanice byl přímým důsledkem posrpnové normalizace (Můj rozhlas – Hvězda).

Český rozhlas dnes píše, že Hvězda symbolicky potvrdila vítězství normalizace v Československém rozhlase (ČRo Plus – Archiv Plus). Předcházely tomu čistky: po prověrkách v roce 1970 musela rozhlas opustit řada redaktorů, například skoro celá Redakce mezinárodního života (Seznam Zprávy).

Koncepce vycházela ze vzorů v socialistickém bloku, hlavně ze sovětské stanice Majak a z východoněmeckého rozhlasu. V letech 1970–1972 se ustálil systém jedné federální stanice, zpravodajsko-zábavní Hvězdy, a dvou národních stanic (ÚČL AV ČR). V roce 1972 k nim přibyly kulturní stanice Vltava a Devín (Wikipedie – Československý rozhlas).

Smysl a podoba programu

Hvězda měla být výkladní skříní husákovského socialismu. Tomu odpovídal název i znělka, postavená na prvních taktech budovatelské písně Směr Praha (ČRo Plus).

  1. Vysílací čas: Zpočátku vysílání končilo ve 2 hodiny ráno, stanice Praha končila o půlnoci (Můj rozhlas). Později se Hvězda stala stanicí se zpravodajstvím 24 hodin denně (Radio Praha – historie ČRo).
  2. Slovo: V archivu se dochovalo asi 50 hodin vysílání. Reportáže a rozhovory v nich líčí Československo jako ideální socialistický svět. Když zazněla kritika, hned ji vyvrátili „odpovědní soudruzi“ nebo slíbili nápravu (ČRo Plus).
  3. Hudba: Písně musely být optimistické a ideově nezávadné, často složené přímo pro rozhlas. Zahraniční hity hrála Hvězda skoro jen ze socialistických zemí. Hudba ze Západu zněla výjimečně, s českým či slovenským textem nebo instrumentálně a bez elektrických kytar (tamtéž).
  4. Znělka: Posluchači si znělku podle Směru Praha otextovali slovy „pojď na panáka“. Lidé ji slýchali téměř 30 let (Radiožurnál). Rozhlasové noviny měly vlastní znělku Kupředu levá (tamtéž).

Dobový týdenní program Hvězdy otiskl časopis Rozhlas č. 51/1986 na str. 9 (Můj rozhlas).

Vysílače a kmitočty

Páteří Hvězdy byl dlouhovlnný vysílač Topolná u Uherského Hradiště na 272 kHz. Ten od prvních vysílání šířil program Československo 1 a později Hvězdu. Dne 1. října 1989 přešel na 270 kHz (Wikipedia – Topolná transmitter).

ÚdajHodnota
VysílačTopolná (DV)
Kmitočet272 kHz, od 1. 10. 1989 270 kHz
Přidělení kmitočtu1948
Výkonzpočátku 400 kW ze dvou stožárů, od 1978 1,5 MW

Údaje o přidělení a výkonu pochází z Lupa.cz. S výkonem 1,5 MW pokrývala Topolná spolehlivě celé Československo (Lupa.cz – diskuse).

Hvězda se šířila i po středovlnných a VKV vysílačích (VKV v normě OIRT). Jejich konkrétní kmitočty se zatím nepodařilo spolehlivě doložit. Na krátkých vlnách Hvězda nevysílala; tam působilo zahraniční vysílání Radio Praha.

Proměna po revoluci

V listopadu 1989 se Hvězda ocitla uprostřed změn: ve vysílání dostalo prostor Občanské fórum a zazněli dříve zakázaní Jaroslav Hutka a Marta Kubišová (Radiožurnál). Posluchači tehdy žádali změnu názvu i znělky.

Dne 16. prosince 1989 se Hvězda přejmenovala na Československo. Novou znělku rozhlas představil v 11 hodin se začátkem zpravodajské relace. Spolu se Směrem Praha zmizela i znělka Kupředu levá a nová melodie měla vzejít z veřejné soutěže (tamtéž). Některé zdroje uvádějí 15. prosince 1989 (Wikipedia – ČRo Radiožurnál).

Následovala proměna celé instituce. V roce 1990 se Československý rozhlas stal členem EBU a v roce 1991 veřejnoprávní institucí financovanou z poplatků (Radio Praha – historie ČRo). Od roku 1992 provozoval už jen federální stanici Československo a zahraniční vysílání; s rozpadem státu zanikl k 31. prosinci 1992 (Wikipedie – Československý rozhlas).

Dne 1. ledna 1993 vznikl Radiožurnál jako česká pokračovatelka stanice Československo (abCzech). Jméno dostal podle první československé stanice Radiojournal (UK – mediální milníky). Na dlouhých vlnách z Topolné vysílal až do 31. prosince 2021 (Wikipedia – ČRo Radiožurnál).

Časová osa

DatumUdálost
květen 1945Vzniká druhá stanice Praha II, předchůdce federálního okruhu
1948Československu přidělen dlouhovlnný kmitočet 272 kHz
1952Celostátní stanice Československo
60. létaFederální okruh Československo I, po srpnu 1968 Československo
31. 8. 1970Začíná vysílat Hvězda
1. 1. 1971Pravidelné vysílání Hvězdy
1972Vznikají kulturní stanice Vltava a Devín
1978Topolná zvyšuje výkon na 1,5 MW
1. 10. 1989Topolná přechází z 272 na 270 kHz
listopad 1989Ve vysílání Hvězdy dostává prostor Občanské fórum
16. 12. 1989Hvězda přejmenována na Československo, nová znělka
31. 12. 1992Zaniká Československý rozhlas i stanice Československo
1. 1. 1993Vzniká Český rozhlas 1 – Radiožurnál
31. 12. 2021Radiožurnál končí na dlouhých vlnách

Zdroje

  1. ČRo Plus – Normalizace 24 hodin denně? To byla rozhlasová stanice Hvězda
  2. Radiožurnál – Hvězda skončila. Od prosince 89 naladili posluchači stanici Československo
  3. Můj rozhlas – Československý rozhlas stanice Hvězda
  4. Wikipedie – Československý rozhlas
  5. Wikipedia – ČRo Radiožurnál
  6. Wikipedia – Topolná transmitter
  7. Czech Radio – History of Czech/Czechoslovak Radio
  8. Radio Praha – Historie Českého rozhlasu
  9. Lupa.cz – Dlouhovlnné vysílání je na pár let zachráněno
  10. ÚČL AV ČR – Literatura v masových médiích
  11. Seznam Zprávy – Rozhlasačky proti ruským tankům
  12. abCzech – ČRo Radiožurnál
  13. UK – milníky mediálního vývoje po roce 1989