Předchůdci: od Prahy II k Československu
Kořeny Hvězdy sahají do května 1945. Tehdy Československý rozhlas spustil druhou stanici, původně nazvanou Praha II (Czech Radio – History).
Po reorganizaci v roce 1952 měl rozhlas celostátní stanici Československo, od roku 1954 pod názvem Praha II, vedle národních stanic Praha a Bratislava (Wikipedie – Československý rozhlas). Federální okruh se v 60. letech jmenoval Československo I, po srpnu 1968 jen Československo (Můj rozhlas – Hvězda).
Vznik v roce 1970
Hvězda zahájila vysílání v pondělí 31. srpna 1970, pravidelně pak od 1. ledna 1971. Vznik nové stanice byl přímým důsledkem posrpnové normalizace (Můj rozhlas – Hvězda).
Český rozhlas dnes píše, že Hvězda symbolicky potvrdila vítězství normalizace v Československém rozhlase (ČRo Plus – Archiv Plus). Předcházely tomu čistky: po prověrkách v roce 1970 musela rozhlas opustit řada redaktorů, například skoro celá Redakce mezinárodního života (Seznam Zprávy).
Koncepce vycházela ze vzorů v socialistickém bloku, hlavně ze sovětské stanice Majak a z východoněmeckého rozhlasu. V letech 1970–1972 se ustálil systém jedné federální stanice, zpravodajsko-zábavní Hvězdy, a dvou národních stanic (ÚČL AV ČR). V roce 1972 k nim přibyly kulturní stanice Vltava a Devín (Wikipedie – Československý rozhlas).
Smysl a podoba programu
Hvězda měla být výkladní skříní husákovského socialismu. Tomu odpovídal název i znělka, postavená na prvních taktech budovatelské písně Směr Praha (ČRo Plus).
- Vysílací čas: Zpočátku vysílání končilo ve 2 hodiny ráno, stanice Praha končila o půlnoci (Můj rozhlas). Později se Hvězda stala stanicí se zpravodajstvím 24 hodin denně (Radio Praha – historie ČRo).
- Slovo: V archivu se dochovalo asi 50 hodin vysílání. Reportáže a rozhovory v nich líčí Československo jako ideální socialistický svět. Když zazněla kritika, hned ji vyvrátili „odpovědní soudruzi“ nebo slíbili nápravu (ČRo Plus).
- Hudba: Písně musely být optimistické a ideově nezávadné, často složené přímo pro rozhlas. Zahraniční hity hrála Hvězda skoro jen ze socialistických zemí. Hudba ze Západu zněla výjimečně, s českým či slovenským textem nebo instrumentálně a bez elektrických kytar (tamtéž).
- Znělka: Posluchači si znělku podle Směru Praha otextovali slovy „pojď na panáka“. Lidé ji slýchali téměř 30 let (Radiožurnál). Rozhlasové noviny měly vlastní znělku Kupředu levá (tamtéž).
Dobový týdenní program Hvězdy otiskl časopis Rozhlas č. 51/1986 na str. 9 (Můj rozhlas).
Vysílače a kmitočty
Páteří Hvězdy byl dlouhovlnný vysílač Topolná u Uherského Hradiště na 272 kHz. Ten od prvních vysílání šířil program Československo 1 a později Hvězdu. Dne 1. října 1989 přešel na 270 kHz (Wikipedia – Topolná transmitter).
| Údaj | Hodnota |
| Vysílač | Topolná (DV) |
| Kmitočet | 272 kHz, od 1. 10. 1989 270 kHz |
| Přidělení kmitočtu | 1948 |
| Výkon | zpočátku 400 kW ze dvou stožárů, od 1978 1,5 MW |
Údaje o přidělení a výkonu pochází z Lupa.cz. S výkonem 1,5 MW pokrývala Topolná spolehlivě celé Československo (Lupa.cz – diskuse).
Hvězda se šířila i po středovlnných a VKV vysílačích (VKV v normě OIRT). Jejich konkrétní kmitočty se zatím nepodařilo spolehlivě doložit. Na krátkých vlnách Hvězda nevysílala; tam působilo zahraniční vysílání Radio Praha.
Proměna po revoluci
V listopadu 1989 se Hvězda ocitla uprostřed změn: ve vysílání dostalo prostor Občanské fórum a zazněli dříve zakázaní Jaroslav Hutka a Marta Kubišová (Radiožurnál). Posluchači tehdy žádali změnu názvu i znělky.
Dne 16. prosince 1989 se Hvězda přejmenovala na Československo. Novou znělku rozhlas představil v 11 hodin se začátkem zpravodajské relace. Spolu se Směrem Praha zmizela i znělka Kupředu levá a nová melodie měla vzejít z veřejné soutěže (tamtéž). Některé zdroje uvádějí 15. prosince 1989 (Wikipedia – ČRo Radiožurnál).
Následovala proměna celé instituce. V roce 1990 se Československý rozhlas stal členem EBU a v roce 1991 veřejnoprávní institucí financovanou z poplatků (Radio Praha – historie ČRo). Od roku 1992 provozoval už jen federální stanici Československo a zahraniční vysílání; s rozpadem státu zanikl k 31. prosinci 1992 (Wikipedie – Československý rozhlas).
Dne 1. ledna 1993 vznikl Radiožurnál jako česká pokračovatelka stanice Československo (abCzech). Jméno dostal podle první československé stanice Radiojournal (UK – mediální milníky). Na dlouhých vlnách z Topolné vysílal až do 31. prosince 2021 (Wikipedia – ČRo Radiožurnál).
Časová osa
| Datum | Událost |
| květen 1945 | Vzniká druhá stanice Praha II, předchůdce federálního okruhu |
| 1948 | Československu přidělen dlouhovlnný kmitočet 272 kHz |
| 1952 | Celostátní stanice Československo |
| 60. léta | Federální okruh Československo I, po srpnu 1968 Československo |
| 31. 8. 1970 | Začíná vysílat Hvězda |
| 1. 1. 1971 | Pravidelné vysílání Hvězdy |
| 1972 | Vznikají kulturní stanice Vltava a Devín |
| 1978 | Topolná zvyšuje výkon na 1,5 MW |
| 1. 10. 1989 | Topolná přechází z 272 na 270 kHz |
| listopad 1989 | Ve vysílání Hvězdy dostává prostor Občanské fórum |
| 16. 12. 1989 | Hvězda přejmenována na Československo, nová znělka |
| 31. 12. 1992 | Zaniká Československý rozhlas i stanice Československo |
| 1. 1. 1993 | Vzniká Český rozhlas 1 – Radiožurnál |
| 31. 12. 2021 | Radiožurnál končí na dlouhých vlnách |
Zdroje
- ČRo Plus – Normalizace 24 hodin denně? To byla rozhlasová stanice Hvězda
- Radiožurnál – Hvězda skončila. Od prosince 89 naladili posluchači stanici Československo
- Můj rozhlas – Československý rozhlas stanice Hvězda
- Wikipedie – Československý rozhlas
- Wikipedia – ČRo Radiožurnál
- Wikipedia – Topolná transmitter
- Czech Radio – History of Czech/Czechoslovak Radio
- Radio Praha – Historie Českého rozhlasu
- Lupa.cz – Dlouhovlnné vysílání je na pár let zachráněno
- ÚČL AV ČR – Literatura v masových médiích
- Seznam Zprávy – Rozhlasačky proti ruským tankům
- abCzech – ČRo Radiožurnál
- UK – milníky mediálního vývoje po roce 1989


