Radio Rossii – nejsilnější vysílač světa

Mezi dlouhovlnnými vysílači dodnes drží prvenství ruské Radio Rossii, které vysílá s výkonem 2 500 kW – tedy 2,5 megawattu. Je to nejsilnější rozhlasový vysílač na světě vůbec, v jakémkoli pásmu.

Topolná (Československo/Česko) – legenda 270 kHz

Českoslovenští technici postavili jednoho z evropských gigantů přímo u nás. Vysílač u Topolné poblíž Uherského Hradiště začal vysílat na konci roku 1951 a stal se strategickým nástrojem tehdejšího režimu – za komunismu byl nepřetržitě střežen desítkami vojáků. Před rokem 1989 dosahoval výkonu 1 500 kW, po revoluci byl z úsporných důvodů snížen na 650 kW. Díky fyzikálním vlastnostem dlouhých vln (nejlépe se šíří po setmění) byl signál slyšitelný nejen po celé Evropě, ale až v Japonsku nebo Severní Americe. Vysílač spotřebovával tolik elektřiny jako desetitisícové město a roční provoz stál přes 17,5 milionu korun. Vysílání na Topolné bylo definitivně ukončeno o půlnoci z 28. února na 1. března 2014.

Liblice – prvorepublikový rekordman

Ještě starším českým gigantem byl vysílač v Liblicích, který zahájil zkušební provoz 27. října 1931 a na trvalé vysílání přešel k 31. prosinci téhož roku. Na kmitočtu 617 kHz (což je technicky již pásmo středních vln, ne dlouhých) vysílal výkonem 120 kW a v době svého vzniku šlo o nejsilnější vysílač v celé Evropě. Liblice se later staly i dějištěm dramatických bojů při Pražském povstání v květnu 1945.

Další evropští giganti na dlouhých vlnách

Podle přehledu aktivních stanic patřily/patří mezi hlavní hráče na LW pásmu v Evropě také:

  1. Deutschlandfunk (Německo)
  2. BBC Radio 4 (Velká Británie) – vysílá z legendárního vysílače Droitwich
  3. Europe 1 (Francie, 183 kHz)
  4. RTL (Lucembursko, 234 kHz)
  5. RMC Info (Monako/Francie, 216 kHz)
  6. polská Jedynka (225 kHz)
  7. Radio Kavkaz a Radio Majak (Rusko)
  8. turecké TRT 4
  9. islandské RÚV
  10. běloruské Bělaruskije Radyjo 1

Zajímavostí je, že v Americe se rozhlasové vysílání na dlouhých vlnách nikdy neprovozovalo – tamní systém přiděloval toto pásmo výhradně pro radionavigaci a jiné účely, takže "giganti DV" byli fenoménem téměř výhradně evropským (a částečně asijským, například v Mongolsku, kde staré přijímače na dlouhé vlny dodnes najdete v jurtách).

Konec éry

Od 90. let většina evropských provozovatelů dlouhovlnné vysílače postupně vypínala nebo jim snižovala výkon kvůli obrovské energetické náročnosti a přechodu posluchačů na FM, digitální vysílání a internet. Topolná je toho typickým příkladem – z původního 1,5megawattového giganta zbyl nakonec jen zlomek výkonu, než vysílání zcela skončilo.

(foto: wikipedia)