Radio Rossii – nejsilnější vysílač světa
Mezi dlouhovlnnými vysílači dodnes drží prvenství ruské Radio Rossii, které vysílá s výkonem 2 500 kW – tedy 2,5 megawattu. Je to nejsilnější rozhlasový vysílač na světě vůbec, v jakémkoli pásmu.
Topolná (Československo/Česko) – legenda 270 kHz
Českoslovenští technici postavili jednoho z evropských gigantů přímo u nás. Vysílač u Topolné poblíž Uherského Hradiště začal vysílat na konci roku 1951 a stal se strategickým nástrojem tehdejšího režimu – za komunismu byl nepřetržitě střežen desítkami vojáků. Před rokem 1989 dosahoval výkonu 1 500 kW, po revoluci byl z úsporných důvodů snížen na 650 kW. Díky fyzikálním vlastnostem dlouhých vln (nejlépe se šíří po setmění) byl signál slyšitelný nejen po celé Evropě, ale až v Japonsku nebo Severní Americe. Vysílač spotřebovával tolik elektřiny jako desetitisícové město a roční provoz stál přes 17,5 milionu korun. Vysílání na Topolné bylo definitivně ukončeno o půlnoci z 28. února na 1. března 2014.
Liblice – prvorepublikový rekordman
Ještě starším českým gigantem byl vysílač v Liblicích, který zahájil zkušební provoz 27. října 1931 a na trvalé vysílání přešel k 31. prosinci téhož roku. Na kmitočtu 617 kHz (což je technicky již pásmo středních vln, ne dlouhých) vysílal výkonem 120 kW a v době svého vzniku šlo o nejsilnější vysílač v celé Evropě. Liblice se later staly i dějištěm dramatických bojů při Pražském povstání v květnu 1945.
Další evropští giganti na dlouhých vlnách
Podle přehledu aktivních stanic patřily/patří mezi hlavní hráče na LW pásmu v Evropě také:
- Deutschlandfunk (Německo)
- BBC Radio 4 (Velká Británie) – vysílá z legendárního vysílače Droitwich
- Europe 1 (Francie, 183 kHz)
- RTL (Lucembursko, 234 kHz)
- RMC Info (Monako/Francie, 216 kHz)
- polská Jedynka (225 kHz)
- Radio Kavkaz a Radio Majak (Rusko)
- turecké TRT 4
- islandské RÚV
- běloruské Bělaruskije Radyjo 1
Zajímavostí je, že v Americe se rozhlasové vysílání na dlouhých vlnách nikdy neprovozovalo – tamní systém přiděloval toto pásmo výhradně pro radionavigaci a jiné účely, takže "giganti DV" byli fenoménem téměř výhradně evropským (a částečně asijským, například v Mongolsku, kde staré přijímače na dlouhé vlny dodnes najdete v jurtách).
Konec éry
Od 90. let většina evropských provozovatelů dlouhovlnné vysílače postupně vypínala nebo jim snižovala výkon kvůli obrovské energetické náročnosti a přechodu posluchačů na FM, digitální vysílání a internet. Topolná je toho typickým příkladem – z původního 1,5megawattového giganta zbyl nakonec jen zlomek výkonu, než vysílání zcela skončilo.
(foto: wikipedia)


